Suché skály

Suché skály

Ostře rozeklaný hřeben skal 1,5 km nad Malou Skálou naproti Vranovskému hřebeni, s nímž tvoří jednu linii. Skalní masiv z tvrdého cenomanského pískovce byl nad zemský povrch vyzdvižen a postaven do svislé polohy při alpinsko-himalajském vrásnění. Díky jejich tvaru se Suchým skalám říká také Kantorovy varhany nebo Maloskalské dolomity. Jsou zde vyhledávané horolezecké terény.

Skalní bludiště u Besedic

Skalní bludiště u Besedic

Skalní bludiště nad Malou Skálou. Stovky nízkých věží a balvanů jsou odděleny labyrintem průchodů a jeskyní. V dobách náboženského pronásledování se zde ukrývali Čeští bratři, jejichž znakem byl kalich. Skupina skal, uvnitř které se nachází modlitebna s vytesaným kalichem, citáty z Komenského a Kralické bible, nese pojmenování Kalich. Hlavní bludiště se Slují exulanta Václava Sadovského ze Sloupna se jmenuje Chléviště a z jeho vyhlídkových plošin je nádherný výhled do údolí Malé Skály. Vyhlídka je i na blízkém čedičovém vrchu Sokol (562 m). Na protějším skalnatém hřbetu se nacházejí zříceniny středověkého hradu Zbirohy. Tajnými modlitebnami pronásledovaných poustevníků dnes vede značená turistická trasa.

vzdálenost 10 Km od penzionu

Sedmihorky lázně

Sedmihorky lázně

Původně vodoléčebné lázně založené r.1842. Název Sedmihorky se odvozoval od vydatného pramene „Sedmihorka“. Prameny v okolí Sedmihorek jsou pospojovány výletní Angrovou stezkou. Od druhé poloviny 19. stol. sem na rekreaci jezdilo mnoho významných hostů, mezi jinými i spisovatel Jan Neruda. Malebné okolí a bezprostřední blízkost úchvatného hruboskalského skalního města vnuklo v 70. letech kterémusi návštěvníkovi slova: „Ty skály, to je úplný ráj!“ Od té doby se píše a mluví o Českém ráji. Pojmenování se postupně rozšířilo pro široké okolí podobného rázu. V Sedmihorkách na prostranství před dřevěnou kolonádou se nachází Myslbekův pomník zakladatele lázní MUDr. Antonína Šlechty.

Frýdštejn hrad

Frýdštejn hrad

Hrad zčásti vytesaný do pískovcové skály nad stejnojmennou obcí. První zmínka pochází z r. 1385. V r. 1425 se tehdejší majitel Bohuš z Kováně ubránil husitům. Od poloviny 16. stol. byl hrad opuštěn a pustl. Obranyschopnost danou skalním blokem zvyšovaly silné kamenné hradby, do nichž byla zapojena i velká kulatá věž o průměru 9 m. Torzo věže je zdaleka viditelné a je jednou z dominant maloskalska. Po Vranovském hřebeni je možno sejít z Frýdštejna přes hrad Vranov na Malou Skálu.

vzdálenost 3,2 Km od penzionu

Rozhledna Kopanina

O vynikajícím rozhledu z kopce Kopanina (657 m.) u Malé Skály se vědělo již v 19. století. Na jeho konci, přesně v roce 1892 založil turnovský odbor KČT družstvo, které začalo shromažďovat finance na stavbu rozhledny. Na Kopanině odkoupilo pozemek a získalo téměř 3 tisíce zlatých, které na stavbu upotřebilo. Autorem projektu 18 metrů vysoké cihlové věže byl člen odboru ing. Duba z Turnova. Rozhledna na Kopanině byla zároveň symbolem českého národa, který se měl tyčit na pomyslné jazykové hranici mezi českým vnitrozemím a německým pohraničím.

Základní kámen rozhledny na Kopanině byl položen 29. října 1893 a pod vedením stavitele Knopa z Turnova byla věž dokončena příštího jara. Za velké účasti lidu byla otevřena 3. června 1894. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. První den prý na vyhlídkovou plošinu vystoupilo více než 400 lidí a na vstupném se vybralo 20 zlatých a 7 krejcarů.

Věž z pálených cihel zakončená cimbuřím nesla nějaký čas jméno „Pacltova“ podle turnovského propagátora turistiky Čeňka Paclta (povoláním mydlář a brusič drahokamů). Tento název rozhledny se však neujal.

V roce 1936 byla rozhledna zvýšena a zastřešena prosklenou nástavbou. Celková výška věže se tak zvětšila na 21 metrů. Po druhé světové válce spravovala nějaký čas rozhlednu frýdštejnská TJ Sokol, od roku 1956 pak MNV Frýdštejn. Obec Frýdštejn spravuje věž dodnes. Od roku 1998 probíhá její postupná oprava (vymalování, osazení nové střechy, výměna oken atd.).

Rozhledna nabízí vynikající výhled na Český ráj – oblast Hrubé skály, zříceninu Trosky a město Turnov, směrem na západ dominuje hora Ještěd, na severu pak černostudniční hřeben s rozhlednou a dále Krkonoše a na východě majestátní hora Kozákov. V údolí pod námi je hezky vidět věž zříceniny Frýdštejn. Na rozhlednu vede 94 schodů, celkem 11 dřevěných a 79 kovových.

Není-li rozhledna otevřena, je možno si klíč k ní vyzvednout v obci Kopanina, čp. 2 – rodina Janků (platí se vstupné a záloha za klíč; stav v roce 2007). Přístup k rozhledně je možný např. od obce Kopanina. Po modré turistické značce od Myslivecké chaty je to k rozhledně zhruba 300 metrů mírným stoupáním.

  • oficiální název – Kopanina
  • typ stavby – cihlová rozhledna
  • vznik – 1894
  • přístup – nutné vyzvednout klíč
  • kóta – 657
  • výška věže – 21 m
  • výška vyhlídkové plošiny – 18 m
  • počet schodů – 94

vzdálenost 200 metrů od penzionu

Obří sud Javorník

Restaurace a penzion Obří sud Javorník navazuje na tradici místa, kde od roku 1899 stávala hojně navštěvovaná restaurace ve tvaru obřího sudu. Ten byl dovezen Vilémem Hübelem z výstavy ve Vídni a znovu postaven na vrcholu kopce Javorník nedaleko Dlouhého mostu, avšak v roce 1974 vyhořel.

Dnes se toto místo těší opět velké oblibě návštěvníků a nabízí příjemný zážitek v přírodním prostředí.

Restaurace nabízí velký výběr předkrmů, hotových i minutkových jídel, dezertů, alko i nealko nápojů, francouzských, španělských a českých vín. Pořádají se zde pravidelné zábavy se živou hudbou a další sezónní akce, jako jsou zabíjačkové hody, zvěřinové hody, víkendy zahraničních kuchyní a jiné.

vzdálenost 13 Km od penzionu

Zámek Hrubá Skála

Hrad Skálu postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Valdštejnové zde žili několik desítek let.

V letech 1416 až 1460 jej vlastnili páni z Jenštejna, pak Zajícové z Házmburka.

V roce 1469 byl hrad obsazen královským vojskem. Od roku 1515 až do roku 1524 po částech skupoval hrad a panství Zikmund ze Smiřic. Smiřičtí začali přestavovat hrad Skála na zámek Hrubá Skála. Od té doby ještě zámek mnohokrát změnil svou tvář.

Od posledních členů vymírajícího rodu Smiřických zámek s okolním panstvím získal Albrecht z Valdštejna. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu.

V roce 1854 se zde narodil pozdější rakousko-uherský ministr zahraničních věcí a hlavní aktér tzv. Bosenské krize Alois Lexa von Aehrenthal. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován.

vzdálenost 21 Km od penzionu

Prachovské skály

Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.

Jsou zde archeologické nálezy dokazující, že lidé zde žili již v pravěku od doby kamenné. Celá oblast skal byla přírodní pevností slovanských kmenů, jen na několika místech doplněná valy. Uvnitř pak vznikala první sídliště.

vzdálenost 33 Km od penzionu